Cestování po USA USA

San Francisco – barevnost i špína

Je čas změnit pobřeží! Z východu na západní pobřeží, San Francisco čeká.

Z washingtonského letiště jsme s Eliškou vyrazily na západní pobřeží s aerolinkami American Airlines. Let do San Francisco byl s krátkým přestupem ve městě Charlotte v Severní Karolíně. Náš plán byl takový: protože na letiště do San Francisca dorazíme v 9 hodin večer, přespíme tam někde v tranzitním prostoru. Budem doufat, že nás nevyhodí a že najdeme pohodlný sedačky na vyspání. Naštěstí se podařilo, a objevily jsme super pohodlný gauče na tichém místě. Byly tam dokonce zásuvky na nabíjení telefonů a power bank! Pěkně na houmelesáka jsme si tam rozestlaly spacáky (koupily jsme z Amazonu minispacáky za 20 dolarů). Já mám teda obecně problém se spaním jinde než v posteli, tak jsem se moc nevyspala ani se špuntama do uší… Ještě k tomu se mi udělalo trochu zle z klimatizací.

 

spaní na letišti v san francisco
První noc v Kalifornii na pána … 😀

 

Ráno jsme vyrazily do města, kde jsme se měly sejít s naší další spolucestovatelkou Marťou. První výlet byl naplánovaný do Alcatrazu, kam jsme si koupili vstupenky předem přes internet. Lístek stál kolem 50 dolarů a zahrnuta byla plavba na ostrov, vstup do věznice a audioprůvodce. Ve zkratce jen řeknu, že to opravdu za to stálo. Bylo to hlavně tím audioprůvodcem, kde byl průvodcem jeden z vězňů a autenticky popisoval, jak to ve vězení Alcatraz vypadalo. Vše bylo doplněno zvuky zbraní, mříží a křikem vězňů. Pro mě asi TOP zážitek za San Francisco.

 

Věznice Alcatraz - San Francisco
Věznice Alcatraz

 

 

Doprava a ubytování v San Franciso

Musím tady zmínit několik negativních vět o veřejné dopravě v San Franciscu. Je totiž absolutně tragická. Ve městě funguje snad 10 různých přepravních společností, takže neexistuje systém jako v Praze, kde si koupíte jízdenku za 32 kč a jezdíte si 90 minut po městě kam chcete. Na vlak z letiště si musíte koupit jízdenku (za 7 dolarů, …what?!) a když se potřebujete metrem dostat na konkrétní stanici, musíte si koupit jinou jízdenku na metro. Když jedeš autobusem, kupuješ další jízdenku. Když jedeš autobusem na Golden Gate Bridge, na to je zase jiná speciální jízdenka, protože je to prostě Golden Gate. Jízda historickou tramvají = další drahej lístek. Vlak do Oaklandu = opět jiná přepravní společnost.

Za dopravu po tomhle městě jsme zaplatily neskutečný peníze. A nejen za dopravu, drahý je tu všechno a ne že by to za to úplně stálo. Nenapadá mě lepší a levnější způsob, jak se tady dopravovat. Možná namítnete – jezdit půjčeným autem. Jo, to by možná šlo ale je tu problém jménem parkování a ty šíleně nepřehledný kopcovitý ulice. To vylučuje dopravu na kole – ty kopce fakt šlapat nechceš. Pro větší skupinku lidí by se možná vyplatilo domluvit auto s řidičem, který vás po celý pobyt bude vozit za předem smluvené ceny, nebo Uber.

MHD San Francisco je navíc taková lahůdka – vestibuly smrdí a na každé stanici je tak 500 bezdomovců, který za tebou na férovku přijdou k automatu na jízdenky a otravují tě, ať jim dáš peníze. Málokdo je střízlivej, takže jsou občas i agresivní. Po této zkušenosti už NIKDY nebudu nadávat na MHD v Praze. Už mi nevadí ani cesta Sherwoodem na Hlavák.

 

Já, Marťa a Eliška
Já, Marťa a Eliška

 

Ubytování je další nákladná položka. Přímo ve městě stojí hotely absolutní nesmysl, proto jsme se rozhodly ubytovat v Oaklandu (asi 15 minut vlakem od centra SF) v hotelu Jack London Inn. Za dvě noci jsme zaplatily něco málo přes 200 dolarů. Možná to jde levněji, nevím. Každopádně podle Booking.com i Airbnb jsme tento hotel vyhodnotily jako nejlepší poměr cena/pohodlí. Například hostel v centru města, kde bydlela Marťa první noc stál 50 dolarů za lůžko/noc. Za soukromý pokoj  jsem ve finále byla hrozně šťastná. Během prvního dne jsem totiž dostala horečku, nic moc.

 

Golden Gate a centrum

Protože ten den bylo hezky, část cesty na Golden Gate jsme šly pěšky – z centra kolem Ferry Building (je to snad v každém průvodci, ale mě ta budova vůbec nezaujala), kolem přístavu a doků a odpočinuli si na malé pláži. Všude jsme potkávaly zvláštní lidi v podivném oblečení, polohipstery a polohipísáky. Navíc je tam legální marihuana, takže si tam běžně lidi zapálí venku. Pokračovaly jsme na Fisherman´s Wharf, kde je plno obchodů, turistických atrakcí a restaurací. Nedaleko jsme nastoupily na autobus a nechaly se dovézt ke Golden Gate mostu.

Pohled na most z parku je samozřejmě úchvatný. Tady je čas na milion selfíček!

Golden Gate Bridge San Francisco
Golden Gate Bridge

 

Dále jsme se vydaly na druhou stranu mostu, což nebylo úplně nejlepší rozhodnutí. Přes most proudily davy lidí a mezi nimi se proplétali cyklisti, ačkoli měli na druhé straně cestu určenou pouze pro cyklisty (čím ty lidi přemýšlí?!). Zpět jsme jely autobusem, který měl opět nataženou cenu. Ale přes most je to asi 3 kilometry a navíc se trochu zhoršilo počasí. Já s tou horečkou nic moc… nastydla jsem ještě víc, protože šíleně foukalo.

 

Golden Gate
If you´re goin to San Francisco, be sure to wear some flowers in your hair on Snapchat.

 

 

Hippie čtvrť, Lombard Street

Třetí den byl ve znamení toho, co jsme ještě nestihly. Hippie čtvť Haight Ashbury je malebně barevná část San Francisca a jak jinak než v kopci. Středobodem je jakási hlavní ulice plná hippie obchůdků a podniků a je také tahákem na turisty. Koupila jsem si barevné celkem předražené tílko, pohled a samolepku. Byla to ale krásná podívaná a konečně jsem viděla tu barevnost hippiesáckého San Francisca. Atmosféru doplňovaly i skupinky zhulených bezdomovců v podivných hadrech, nejspíš potomků těch hippiesáků ze 60.let.

 

 

Pokračovaly jsme parkem Golden Gate, který je takovou obdobou Central Parku v NY.  I s tím, že člověk tam v noci fakt nechce jít (možná ani přes den). Už se trochu zhoršilo počasí, padla mlha a začalo mrholit. Protože dopoledne bylo hezky, oblékly jsme se nalehko a odpoledne litovaly. No a takhle je to tam každý den, proto doporučuji teplý oblečení a deštník s sebou.

 

San Francisco
Hippie kára!

 

Zpět do centra jsme jely místní MHD (zase zážitek) klikatými kopcovitými uličkami a gay čtvrtí. Dorazily jsme do bezdomovecké čtvrti (aspoň to tak vypadalo). Na ulici, v metru, všude bylo obrovské množství žebráků, bezdomovců, feťáků … v životě jsem nic takovýho neviděla. Pro informaci, bylo to v okolí stanice metra 16th Mission Street. Pro zajímavost se tam běžte kouknout (ne večer!). Když jsem si šla koupit lístek na metro, okamžitě se ke mě vrhnul žebrák s nataženou rukou. Hrůza.

 

Cable Car
Cable Car tramvaj – obsluha tramvaje jí otáčí ručně

 

Nakonec nám zbývala ještě slavná tramvaj Cable Car z roku 1873.  Vybraly jsme si trasu Powel-Hyde, abychom dojely na známou nejklikatější ulici světa – Lombard Street. Lístek stál 7 dolarů a ještě jsme si vystály pěknou frontu v pořádný zimě. Ačkoli je to jedna z „top“  atrakcí v San Franciscu, osobně mi to zas tak peckový nepřišlo. Tramvaj jede do kopce, je ti kosa a mačkáš se asi ve 100 lidech v mini vagonu.

 

Lombard Street
Lombard Street

 

Tak a to by bylo za San Francisco všechno. Měla jsem pak jen dva zajímavé zážitky … a to když mě napald zfetovanej bezdomovec na eskalátorech a cesta z centra na autobus stanovým městečkem pod mostem plným krys.

Musím říct, že jsem toho měla plný zuby. Neustále mě v tomhle městě někdo obtěžoval, nebo mi byla zima. Vezměte si z toho ponaučení:

  1. vůbec nejezděte hromadnou dopravou
  2. noste si teplé oblečení na převlečení

A bude se vám tu líbit rozhodně víc 🙂

Ze San Francisca míříme do Los Angeles >>>

My instagram gallery

[insta-gallery id=“1″]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *