Srí Lanka

Vzhůru na Srí Lanku – Vánoce 2018

Nastal den D – cesta na Srí Lanku! S Marťou jsme měly v neděli 16.12.2018 vyrážet na Srí Lanku a strávit tam Vánoce a Nový rok. Zima v tropech. To byl vždycky můj sen a teď se to blíží!

Cestu mi trochu zkomplikovala nemilá věc – na tréninku acrojógy jsem si uštípla kost na pravém chodidle. Na ortopedii mi nohu zasádrovali a nafasovala jsem berle. Noha mě ale moc nebolela, došlapovat jsem na ní mohla, tak jsem se rozhodla jet i přes to. Hodně lidí si myslelo, že výlet padá, ale to já nene! Víc by mě mrzelo, kdybych celé Vánoce ležela doma než to, že nemůžu vyběhnout Adam´s Peak v centrální Srí Lance. Užiju si to i tak!

 

let na Srí Lanku s emirates

Náš let byl s Emirates – přes Dubaj a Maledivy (zpět pouze přes Dubaj). Letenku jsme rezervovaly někdy v červenci přes skyscanner.com a cena byla  přibližně 17 500 Kč. Obecně letenka se dá sehnat levněji, viděla jsem reklamy na letenky za 10 000 Kč, ale bývá to většinou v „low season“ (září-listopad) a termíny a letiště si moc vybírat nemůžete. Kolem Vánoc jsou obecně letenky mnohem draží a tak naše cena s nejlepší aerolinkou, odletem z Prahy a námi vybraným termínem byla velmi příznivá.

Vzala jsem si tento týden asi šestého taxíka – směr letiště, s batohem na zádech a berlema. Být invalida má své výhody. Po letišti jsem se vozila na wheelchair, dostávala dobroty od hostesek a v letadle jsme dostaly obrovskou lóži, kde jsme si mohly natáhnout nohy a letušky na mě byly hrozně hodný. S Emirátama už jsem letěla v srpnu 2016 do Indonésie, tak jsem věděla, co nás čeká :). Mňam jídlo o několika chodech a bar na palubě, kde jsme daly pár drinků s dalšími cestujícími. Let trval nějakých 6 hodin.

 

Po letišti jsem se vozila na židli pro invalidy.
Po letišti jsem se vozila na židli pro invalidy.
Pohodlíčko v letadle do Dubaje
Cesta na Srí Lanku: pohodlíčko v letadle do Dubaje

 

 

V Dubaji to bylo rychlé, sotva jsme přešly terminál, rovnou jsme nasedaly na další letadlo směr Maledivy (asi 5 hodin letu). V Male jsme měly 7 hodin čas, tak jsme se šly porozhlédnout (popajdat) kolem. Kolem letiště nic moc nebylo, jen přístav, odkud se rozváželi cestující na ostatní ostrovy do těch krásných resortů.

 

Já s Marťou na Maledivách
Já s Marťou na Maledivách … jen kolem letiště. Voda ale byla průzračně modrá jako na těch instagramových fotkách 🙂

 

Třetí let z Male na Srí Lanku do Colomba byl plný, tak jsem nedostala VIP sedadlo 🙁 Naštěstí let trval jen něco přes hodinku, tak jsem to přežila.

Na letišti jsme si vyměnily a vybraly peníze. Pro začátek jsem si proměnila 300 USD, za které jsem dostala něco přes 53 tisíc rupií.

 

Převod měn LKR-CZK , USD-LKR (21.12.2018)

1000 LKR = 125 Kč

1 USD = 185 LKR

 

Koupily jsme si také SIM kartu Mobitel za 2000 LKR, kde bylo 8 GB dat a nějaké minuty na telefonování.

Na letišti nás vyzvedlo auto, které nás dovezlo do prvního ubytování u letiště v Negombu. Pokoj byl skromný, ale čistý a dostačující. Tekla i teplá voda. V noci mi bylo hrozné horko a vůbec jsem nemohla spát. Stává se mi to po přechodu do nového prostředí.

Druhý den nás tuktuk odvezl na autobusové nádraží Negombo, odkud jsme se lokálním autobusem vydaly do města Kandy uprostřed ostrova. Cesta stála pár šušňů (asi 180 LKR). Cesta to byla dlouhá, úmorná, bus chvílema praskal ve švech…. ale kulturní zážitek? 10 bodů z 10! Autobusy jsou ověšené ozdobami s buddhistickou tématikou, nechybí velký obraz Buddhy a na plný pecky tam jede televize s hodně divnou pěveckou soutěží, kterou místní asi dost baští. Chvíli běžela i nějaká mistní telenovela.

 

Autobus na Srí Lance
Autobusy na Srí Lance jsou plné buddhistických ozdob, obrazů, vonných tyčinek a na plné pecky hraje televize s lokálním hudebním pořadem nebo telenovelou.

 

Asi po 4 hodinách jsme dorazily do Kandy. Jestli můžu na cestu autobusem něco doporučit, tak dlouhý kalhoty, tričko přes ramena a kinedril. Lepit se k sedačce a ostatním cestujícím je dost … nechutný.

Tuktuk nás dovezl do našeho hodně cool hostelu Hipsters Hideout. Všude po stěnách byly umělecké malůvky, nechyběla jógová terasa a personál vypadal jako sekta následovníků Boba Marleyho. Restaurace nabízela hipster jídla jako vegetariánská Poke Bowl (dala jsem si a je moc dobrá).

Pokoj už byl spíš punk, než hipster. Měly jsme 4 lůžkový pokoj pro ženy, který byl uvnitř sice hezky pomalovaný, ale přes zeď vedla cestička mravenců, v koupelně bylo všechno rozbité, teplá voda netekla a o toaleťáku a mýdle jsme si mohly nechat zdát. Večer nás tam také přivítal obrovský šváb.

Výhoda hostelů spočívá v tom, že tam potkáte další cestovatele. Tak jsme první noc pokecaly s jedním fajn Britem.

Pokoj v hostelu Hipsers Hideout Lounge v Kandy.
Pokoj v hostelu Hipsers Hideout Lounge v Kandy. Krásně pomalovaný, ale z hlediska funkčnosti a čistoty bohužel dost zanedbaný.

 

Abych to shrnula, cesta na Srí Lanku a první noci jsme si moc užily i přes to, že jsem musela pajdat o berlích. Všichni se k nám chovali moc hezky a moc děkuju Martě, že se mnou měla takovou trpělivost. Na oplátku si snad i ona užila nějaký nadstandard, který jsme po cestě měly 🙂

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *