Jeep z Mount Bromo nas vysadil na miste, odkud mel jet autobus do Probolinga. Byla to spis dodavka a ridic nechtel odjet, dokud nebudeme plni. V Probolinggu cekala dalsi dodavka, ktera nas odvezla na vlak do Banyuwangi – posledni stanice na Jave. Ach ta doprava!
Holky z Belgie uz tam mely zarezervovne ubytovani, tak jsem si musela najit neco sveho. Couchsurfing opet zafungoval, Hanis mi akceptoval zadost do hodiny a jeste se nabidl, ze me vyzvedne na nadrazi. Cekala jsem tam sice asi hodinu, ale nakonec prijel. Ze zacatku jsem z toho nemela moc dobry pocit. Na couchsurfingu mel ale opravdu hodne pozitivnich referenci a uvedeno, ze zije s manzelkou. Obavy byly nakonec zbytecne, doma to mel celkem fajn a manzelku s malinkym miminem.
Jelikoz jsem 2 dny nespala, sla jsem si lehnout uz v 6 a spala az do 9 rano … 😂
Druhy den me cekal moc fajn den! Dostala jsem k obedu snad prvni jidlo, ktere mi tu chutnalo, bylo zdrave a dokonce ne tak palive! Tofu, sojove placky, zelenina, ryze, omacka a tunak.
Take jsem si u nich mohla vyprat vsechno obleceni. Po obede jsme jeli k mori, kde mi slibovali super snorchlovacku. Plaz byla pekna a na obzoru … muj cil – Bali!!
Byla jsem stastna, ze jsem ve vode! Krasne rybicky a koraly, dokonce na dne pestuji koraly nove. Puvodni byly zniceny, tak se toho nejaky dobrak ujal. Maji tam take klece, kde pestuji male zraloky! A odvazlivci si s nimi muzou zasnorchlovat. Byla jsem odvazlivec…..? Cooo?? :))
Potom prijel Hanisuv kamarad Ananda, ktery me pry vezme na Kawah Ijen – krater nedaleko odsud, kde se tezi sira. Je to dalsi vyznamny turisticky bod na Jave.
Vecer jsem se tedy na motorce odebrala k novemu pruvodci. Cestou mi ukazal zdejsi pristav – je to nejvtsi pristav v JV Asii, kde probiha rybolov a obchod s rybami. Je tu take obrovska fabrika na vyrobu konzervovanych ryb, hlavne sardinek – ktere se vyvazeji mozna az do CR. Mistni rybolov je docela drina, je to nebezpecne a jezdi se na lov na techto krasnych lodich.
Dnes byl zrovna uplnek a to pry neni dobre obdobi pro rybolov. A tak vsichni rybari kempili na brehu. Mimochodem za uplnku vsude po vesnici probihaly ruzne ceremonilay na oslavu uplnku.
Ananda je velmi chytry 19-ti lety chlapec, mluvi dobre anglicky a jeho cilem je vice nalakat turisty do teto oblasti. Cizinci pry znaji pouze Kawah Ijen, pritom okoli nabizi mnoho dalsich krasnych mist. Dozvedela jsem se toho spoustu o rybolovu, nelegalnim lovu zraloku, mistnim prumyslu a zvycich. Potom jsme zastavili u marketu a pojedli mistni speciality – smazene tofu, banan v testicku, kokosove cukrovinky a neidentifikovatelne ovoce. U jeho rodiny doma jsem pak dostala vybornou kavu a sla si trochu odpocinout pred vyletem.