Člověk takhle jednou přemýšlí, že by se zas někam podíval. Někam, kde ještě nebyl. Někam blízko. A aby to nebylo moc drahý. To jsou celkem přísný podmínky! Ale věřte nebo ne, takové místo existuje a je to Budapešť. A výlet si jde ještě vylepšit, a to tak, že celé město projedete na longboardu.
Podmínky pro skejtování jsou tady víc než dokonalé. Budapešť (spíš teda obydlenější část Pešť) je jedna velká placka se širokými asfaltovými chodníky. Vzít si s sebou longboard má své výhody:
- nebudete potřebovat využít veřejnou dopravu ani taxíky
- všechny památky objedete za chvilku
- ráno je město téměř prázdné a ulice budete mít pro sebe
- budete nejvíc cool
Doprava
Autobus RegioJet, pravidelná linka Praha-Budapešť, Odjezd: 23:00. Příjezd: cca v 5:45, Cena 1100 Kč (zpáteční). Autobus staví v Brně a v Bratislavě.
Tento způsob dopravy je určitě nejlevnější a nejpohodlnější. Levněji možná vyjde auto ve 4 lidech, ale to zas nese jiné nevýhody. Bus odjíždí z Florence a máte to tam jak v letadle – obrazovky, občerstvení, tisk, stewardka. Přijedete na autobusové nádraží Népliget (fuj místo, nádražka style, ale je tam metro). My jsme nastoupily na své dopravní prostředky na kolečkách a v centru jsme byly za půl hodinky. Při zpáteční cestě pozor – Terminál se s RegioJetem nekamarádí, takže na tabuli Departures budete svůj bus hledat marně, stejně tak zastávku. Nástupiště je na druhé straně ulice vedle podivného Bufetu „nádražka style“.
Ubytování
Synagogue view Premium Residence, cena 35 EUR za noc, v blízkosti metra Astoria.
Ubytování jsem zamluvila na 1 noc na Booking.com, takže jsem nevybírala nic luxusního. Moje hlavní požadavky byly: v centru, vlastní koupelna, čistota. Na přespání stačí.
Další možností ubytování je AirBnb, které se však vyplatí na 2 a více nocí. Jedná se o ubytování v soukromí, takže se můžete seznámit s místními, kteří můžou poskytnout užitečné tipy o městě. Nebo váš můžou protáhnout místními bary 🙂
Pokud účet na AirBnb ještě nemáte, tímto odkazem se můžete zaregistrovat a získat kredit 725 Kč na ubytování! Teď už máte jednu noc v Budapešti zadarmo 🙂
A tak jsme s Kačkou nasedly ve čtvrtek večer do RegioJetu a ráno jsme si to frčely na longboardech magistrálou do centra Budapešti. Pochvalovaly jsme si, jak se suprově jede, protože celou dobu to byla rovinka a lidí minimum. Podívaly jsme se na Synagogu, Baziliku Sv. Štěpána, Parlament, uličky podél Dunaje.
Po lehčí snídani a kávě v random nonstopu jsme se vydaly kolem Opery do City Parku. Celou dobu vede libová cyklostezka, ráj pro skejty. V parku je několik „highlights“ – Monument, Agriculture Museum, National Museum, hrádek, Zoo. U vstupů nás překvapily dlouhé fronty, tak jsme se na indoor věci vykašlaly …. venku je hezky a máme skejty, na co se mačkat v davu někde uvnitř.
No … bylo 11:00 a my už jsme všechno viděly!! 😀 Takže vidíte to jo? Za nějakých 5 hodin jsme projely všechny nejdůležitější místa Pešti.
Vydaly jsme se směrem do centra jinou částí města, která nebyla příliš zajímavá. Prázdné ulice, nikde žádný obchod ani hospoda. Konečně jsme dojely na třídu Teréz Korút, kde jsme daly přestávku na pivo v příjemné italské restauraci. Potom jsme se rozhodly, že se půjdeme podívat do Baziliky Sv. Štěpána.
Potom jsme se projely uličkami k Dunaji a otevřel se nám krásný výhled na vrch Gellért se sochou svobody – dívkou nesoucí větvičku. Protože bylo teprve 13:00, rozhodly jsme se vyběhnout nahoru. Cestou jsme minuly čtrtnáctimetrovou sochu sv. Gellérta, biskupa, jenž zemřel mučednickou smrtí v 11. století. Legenda praví, že Gellérta zavřeli do sudu pobitého hřeby a poté jej svrhli z vrchu do Dunaje.
Pokračovaly jsme nahoru směrem k soše svobody parkem, který nám hodně připomínal pražskou Letnou. Nahoře se nám otevřel krásný výhled na město. Projely jsme se kolem Citadely, která je původně vojenská pevnost vystavěná Habsburky. Kolem je krásný park s různými zákoutími a výhledy na město. Tohle místo opravdu stojí za to!
Cestou dolů je možné jít kolem slavných Gellértových lázní. Jsou otevřené pro veřejnost s možností koupání či různých lázeňských procedur.
Poté jsme zamířily k našemu ubytování u Synagogy. Byl to náročný den a zasloužíme si trochu odpočinku!
Večerní cíl byl jasný – dát si maďarský guláš a navštívit nějaké místní bary. Noční Budapešť je neméně krásná jako přes den! Všude po ulicích svítí barevné lampiony. Horší je najít dobré jídlo za nízkou cenu, když jste v turistickém centru města … Tady bych doporučovala najít si vhodnou restauraci na Tripadvisor, abyste hodinu a půl nebloudily jako my :). Nakonec jsme zapadly do takové trošku „posh pub“ – Bros Kitchen na Kiraly Utca. Jídlo bylo moc dobré, já jsem si dala maďarský porklot s „knedlíky“ (byly to spíš noky), ale stejně mi to chutnalo. Obrovská porce a masem nešetřily. Kačka si dala kachnu s bramborovou kaší a švestkovou omáčkou. A taky si nestěžovala 🙂 Za dvě jídla a dvě piva jsme zaplatily asi 8400 FT (720 Kč).
Večerní kluby nás příliš nepotěšily. Všude ohromné fronty opilých turistů a uvnitř se nedalo ani hnout. Doporučovala bych navštívit kluby jindy než v pátek ve 23:30. A když už, tak vzít si flašku s sebou a ve frontě to vypít. Jinak vystřízlivíte dřív, než se dovnitř dostanete 🙂
Druhý den jsme lehce rozlámané vyrazily pokračovat v prohlídce města. Opět jsme narazily na podobný problém, jako včera. Nikde po městě nejsou žádné normální obchody jako pekařství, obchod s potravinami nebo kávou s sebou. Najít normální místo, kde si koupíte něco k snídani a kávu je nadlidský úkol. Jediné, co zbývá je sednout si do drahé kavárny (která stejně nebude ráno otevřená), nebo jít do Burger Kingu.
Zamířily jsme na tržnici Mercado Central, kde prodávají místní prodejci ovoce, zeleninu, maso, klobásy, suvenýry a podobně. Bylo tam hodně narváno … Nakoupily jsme, co bylo v plánu – klobásy, koření, Velikonoční blbost, magnet, a honem pryč. Nebýt těch davů, dá se tam velmi dobře všechno nakoupit. Daly jsme chvilku chill u Dunaje a pozdní snídani. Pečivo a káva z vietnamské večerky (díky bohu za tento nejlepší obchod v celé Budapešti) s klobásou z trhu = nejlepší snídaně na světě.
A jedem na hrad! Vzaly jsme to přes slavný Chain Bridge a následně po schodech nahoru. Tady to vypadalo jak na pražském Petříně. Nahoru se dá jet i lanovkou, která je oproti té petřínské mnohem kratší. Líné kůže tam stály frontu na lanovku, zatímco my jsme to za pár minut vyběhly.
Hrad – Buda Castle je ohromný komplex, a také moc krásný! Býval to královský palác Uherských králů a nyní patří do světového dědictví UNESCO. Měly jsme štěstí, že jsme dorazily nahoru právě ve 12:00, kdy probíhala přehlídka hradní stráže. Bylo to opravdu působivé!
K další části areálu vede krásná alej s výhledem na Budu. Asfalt vyhovoval 🙂
Dále jsme dorazily ke gotickému chrámu sv. Matyáše. Kostel a jeho okolí byl dějištěm posledních dvou korunovací uherských králů (1867, 1916). U něj se nachází Rybářská bašta, asi nejfotografovanější místo celé Budapešti – úžasná vyhlídka na Dunaj a impozantní budovu Parlamentu.
Cestou dolů jsme se zastavily na venkovní velikonoční akci, kde nás zaujalo vystoupení místní folklorové skupiny.
Dojely jsme zpět do centra po úžasné cyklostezce podél Dunaje (na straně Buda). Zastavily jsme na oběd v restauraci Hungarian Goulash and Wine Kitchen. Obě jsme zvolily kuřecí prsa s foie gras a bramborovými rosti – na fotce – a ano, chutnalo to stejně výborně, jako to vypadá!
Je čas na cestu směrem na autobusové nádraží. Máme nějaké 2 hodinky, můžeme to vzít trochu oklikou. Třeba částí města, kterou jsme ještě neviděly. A také jsme potkaly spoustu zajímavých budov – Nová galerie Budapešti, místní chill place u řeky, nebo malebný kostel.
17:45 – to je náš čas odjezdu směrem do Prahy!
Byl to naprosto skvělej výlet, přestože původní plán vypadal trošku jinak. Vlastně za to ale děkuju. Člověk si uvědomí, kdo za to stojí a kdo ne a že to, co se děje, je naprosto v pořádku. Friendship 4ever <3