Můj čas na Jávě se pomalu chýli ke konci.
Po Kawah Ijenu jsem šla spát, už druhou noc jsem vůbec nespala!! Byla jsem totálně vysílená, málem jsem na tý motorce usnula za jízdy. Odpoledne mě čekalo pokračování „poznávacího zájezdu“. Ananda mi ukázal více jeho „vesnici“ (vlastně nevim, jak odlišit město od vesnice, když jakákoli obydlená oblast má minimálně 10000 obyvatel).
Byli jsme se podívat v oblasti, kde se vyrábí střechy, pěstuje se tam různé divné ovoce a houba Oyester.
Zkusila jsem si nějaké ty houby natrhat. A Anandova máma nám je osmažila ala „crispy“, bylo to vynikajíci!
Potom jsem si natrhala Guavu, je to takové indonéské jablko, ale moc mi nechutnalo.
Dále jsme zastavili u chrámu, který má být zmenšeninou Prambananu. Konají se zde pohřby.
Poslední zastávka byla u pláže a pěstíren krevet. Také jsem samozřejmě ochutnala!
Večer jsem splnila jeden úkol – sehnat pravý Javánský tabák. Děda v obchůdku mi návažil hromadu tabáku, k tomu papirky – v přepočtu za 9 Kč 😂😂😂
Ráno mě už asi ve 4 vzbudilo hulákání z mešity. Dala jsem si k snídani banán a čaj, a pomalu se balila k odjezdu. Ananda mě vzal ještě na kukačku na tradiční trh a do přístavu. Už toho na mě bylo trochu hodně, Bali čeká! Dostala jsem od jeho rodiny úžasné dárky, pytlík se smaženým banánem a ručně vyrobený bumerang!
Musím Anandu jako průvodce moc doporučit! Pokud zavítáte do této oblasti, určitě ho kontaktujte. On bude velmi rád, vezme vás na výlety, se vším pomůže a jeho rodina je velmi pohostinná! Všechno za velmi přátelskou cenu!
Tak, a hurá na Bali!! Lístek na loď stál v přepočtu nějakých 11 Kč, no nádhera!
Tímto se loučím s Jávou, všem moc děkuji, byla to úžasná zkušenost. Tady ještě několik poznatků.
- Celá tahle osmidenní sranda na Jávě mě stála nějakých 220 Euro. Z toho ubytování nic, nejvíc doprava, potom jídlo, vstupné a různé blbosti. Je to hodně muziky za málo peněz, podívala jsem se na ty nejdůležitěší místa a navíc poznala život místních.
- U holek je velmi vhodné nosit dlouhé kalhoty a aspoň šátek přes ramena. Kraťasy jsem zatím nevytáhla. Nikdo tu sice nenařizuje, co máme nosit, ale lidi pak blbě koukaji a otravujou.
- Stejně tu na mě každej koukal, jak kdyby v životě neviděl bílýho.
- Na Jávě se mluví Javánštinou, úřední jazyk Indonésie je Bahasa, která je prý velmi jednoduchá a bez gramatiky. Jinak každý ostrov (nebo oblast) má svůj naprosto odlišný jazyk. Javánec Balijcovi nerozumí.
- Skoro všichni na Jávě jsou muslimové. Minimum pak hinduisti a křesťani. Jejich islám je ale dost v pohodě, některé ženy nosí šátek a některé ani ne. Přehnané zásady také nehrotí. Štvala mě jen ta hulákající mešita ve 4 ráno.
- Velmi snadno se tu dá bydlet zadarmo (jako já), nejlepší je to pro solo cestovatele nebo maximálně pro 2 osoby. Musí se počítat s tím, že to nebude úplně luxus a musíte snížit komfort hlavně co se koupelny týče. Teplou vodu tady mají asi jen boháči, ale zas tolik to nevadí, je tu fakt vedro. Někde ani voda neteče a sprcha = nádrž s vodou a naběrák. WC = turecký. Měla jsem s tím dost problém, ale týden se to dá zvládnout. S odstupem času si dokonce říkám, jaká to byla skvělá zkušenost. Člověk se naučí žít mimo komfortní zónu a když se vrátí domů, zjistí, že si žije v neskutečném nadbytku.
- Všechno je levný a když se to zdá drahý = jde to usmlouvat míň jak na polovinu.
- Vstupné na památky je pro cizince několikanásobně dražší než pro místní a nejde to očůrat. Bílý rasismus. Jen na ISIC jsem dostala docela velkou slevu na vstupné v Yogyakartě.
- V srpnu může občas sprchnout, tak je fajn mít deštník a pláštěnku. Ani jedno nemám a vždycky jsem měla obrovský štestí, že pršelo jen v noci, nebo spadlo pár osvěžujících kapek.
- Je třeba si hlídat věci, ale nenarazila jsem na nikoho, kdo by mě chtel okrást nebo něco udělat. Myslím, že když se člověk nesnaží moc upoutat pozornost (kromě toho, že je bílej a blond), je to tu úplně v poho a žádné nebezpečí nehrozí. Ani samotným evropským ženám na cestách.
- Co se mi vyplatilo: sportovní oblečení, teplé oblečení, pevné boty, batoh místo kufru, baterka, velká rychleschnoucí osuška, velký šátek, dárečky pro hostitele (pohledy, magnety, zapalovače), ISIC.
- Co bych přístě udělala jinak: jela bych mimo sezónu!!! Srpen je mega přelidněný, všude davy lidí a výlety jsou dražší.